Bolívie & La Paz

Puno je naší poslední zastávkou v Peru, po ránu se místním busíkem přesunujeme do Desaguadera, kde úspěšně podstupujeme hraniční procedury a v pasu máme další razítko na devadesát dnů (což by i nám mělo stačit:-) Vítá nás Bolívie. Hned sedáme do mikra na bolívijské straně hranice a kolem poledne jsme v La Pazu. Při příjezdu vypadá La Paz dobře, přijíždíme po altiplánu a pod námi v kotli obrovského údolí, nebo spíše v kaňonu, je střecha na střeše, táhnoucí se do prudkých svahů.

Ubytováváme se v Mílově oblíbeném hostelu Cactus, kde může vzpomínat na svůj pobyt před dvěmi lety. Pak chodíme po ulicích a Míla může opravdu jenom vzpomínat, protože "Tady jsme chodili na levné snídaně", jenomže teď už je to nějaké luxusnější, tady, tady... prostě i La Paz se přizpůsobuje návalu turistů. Cactus je skoro přímo na čarodějnickém trhu, takže koupit si tady třeba sušený (třiceticentimetrový) plod lamy není problém.

Bohužel objevuji další nepříjemnou ztrátu, jaksi nemám platební kartu. Další den ji ještě dávám šanci a dělám si výlet zpět na hranici, protože jsem přesvědčen o tom, že jsem ji musel vytratit při jedné z mnoha hraniční, drogových, vojenských a podobných kontrol. Bohužel mi ji někdo nechce vrátit, tak mu ji blokuji a od teď se musím držet Míly jako klíště.

Další výlet plánujeme po místních turistických kancelářích. Zjišťujeme, jak se chodí do hor (pod záminkou nákupu nějaké túry), pak naštěstí narážíme na jednoho majitele a obchodníka, který nám poradí, co potřebujeme. Je to obchodník jak má být, koupili bychom si u něj jednoho průvodce, ale přesvědčí nás, ať si to nekupujeme, že za chvíli vyjde nová verze...