V pet vecer jsem dorazil do vesnice Paulino Neves, kde muj posledni bus skoncil a dale uz mi nic nejelo. Tak jsem nasel hotylek a pokracovani dalsi den. Autobus tam koncil mimo jine
proto, ze odtud normalni cesta dale nevede, po pisku jezdi terenni toyoty. Snazili se mne presvedcit, ze v pet rano je nejlepsi cas, jenomze kdyz jsem zjistil, ze neco jede i v deset, tak to vyhralo. Netvarili se nejstastneji, holt nejaky jejich znamy tam jezdici se musel obejit beze mne. On tam totiz funguje nelitostny konkurencni boj, ktery se ovsem projevuje jen skoro fyzickym bojem o zakazniky, ne zlepsovanim sluzeb... skoro vsichni jezdi v pet rano a za stejnou cenu. Jeden rozumny pak v onech deset. Kdyz jsem vecer studoval mapu na zdi, zjistil jsem, ze tam duny zacinaji prakticky ve vesnici, zatimco z Barreirinhas se na ne musi jezdit jeepem. Tim jsem se rozhodl, ze tam jeden den zustanu a vyrazim na vylet.Po ranu jsem vyrazil. Duny jsem videl, byl jsem navigovan na spravnou ulici a sel jsem. Hned za poslednimi baraky se objevila voda, tak jsem zacal brodit a byl jsem na dunach. Takzvane Male Lençóis. Pisecne duny, zaplavene plochy, u nich a v nich obcas strom, obcas kraky,
nejake travy, pasouci se kozy, kravy a nevim co jeste. O kus dale byla plytka jezirka, takove obrovske kaluze s vodou po kolena, co jsem necekal, ze voda byla vice nez tepla. Postupne jsem to zamiril k mori, par set metru po rovine, tam uz duny chybely, jakesi rostlinky se tam snazily rust. Zamiril jsem to nekam dozadu ke stavbickam, z nichz se vyklubaly jakesi chyse. Spis nez na bydleni na ukryt pred sluncem a destem. Pak jsem objevil, ze nejaci chlapici jsou po pas ci krk ve vode a asi chytaji ryby… Zeptat jsem se jich radeji nesel. Bylo odpoledne, tak jsem se podel more zacal vracet zpet. Samotna „plaz“ slouzila jako cesta, predjelo mne auto, motorka i chlapici na konich. Po nejake dobe mi zastavil nakladacek, tak jsem vyskocil na korbu a jel. Ctyri asi rybari, jenom jestli ten kos ryb byl celodenni ulovek ctyr lidi… k zivotu to nejspis staci. Tak jsem to mel i s projizdkou po plazi, pak jsme zamirili do dun. Terenni vlozka, brodeni vod, pred jezirky znalecke komentare kudy jet, jednou to bylo nejake hlubsi a malem jsme tam zustali. Proste tour zadarmo :-) Den byl super, tak jsem si to predstavoval!Dalsi den v deset jsem ocekaval auto, v jedenact jsme jeli. Nebylo to sice tak zajimave jako jizda predchozi den, ale porad zajimave. Druha pulka (vetsi) uz vedla po normalni piscite ceste. V Barreirinhas jsem se nechal odvest k nejlevnejsimu hostelu, meli
plno, ale pry pozdeji bude pokoj volny. Tak jsem tam nechal batoh a sel na prohlidku mesta. Pak jsem ja pitomec udelal to, co jsem vedel, ze delat nemam. Nechal jsem se presvedcit a jel na tour na duny. Proste, kdyz je to tady povinne… Vyhozene penize. Po predchozim dni v Paulino Neves to nestalo za to. Duny jsou sice mnohem mnohem vetsi, jsou tam vyhlasena jezera mezi dunami, ale… To by treba ty jezera nesmela byt vyschla. Jedno bylo s vodou, tam se skoro vsichni vrhli. To znamena nejakych 100 lidi, kteri tam ve stejnou dobu dorazili. Ja se zeptal, kdy je odchod a sel se podivat o kus dal. Vykoupat jsem se stihl po navratu. Pak se dav sebral a sel zpet. Vyhlaseny zapad slunce se nekonal a jeli jsme zpet. Ale verim, ze jindy to muze byt super.Na hostelu jsem zadny pokoj nemel. Byl jsem ale liny jit neco hledat dal a zustal jsem tam, po hodne dlouhe dobe zase noc v hamace, komari se tam nastesti moc nevyskytovali. A dalsi den jsem toto vyhlasene mestecko rychle opustil.
Kdo chce videt zbytecne mnoho fotek se spousto pisku, muze zde na picasu.
Žádné komentáře:
Okomentovat