čtvrtek 2. září 2010

Sáenz Peña & Corrientes

V noci jsem byl v autobusu spal a spal, letmo jsem tusil, ze se neco deje, ale ze par hodin stojime a mame poruchu jsem zjistil az dopoledne. To uz jsme ale zase jeli, s mensim zpozdenim. Odpoledne jsem dojel, snad jako jediny pasazer, prijel jsem tam z neobvykle strany, do Presidencia Roque Sáenz Peña, mestecka s necelymi 80000 obyvateli. Mnou vyhlednuty hotel byl plny, nakonec jsem se ubytoval hned u terminalu.

Mestecko pro mne bylo zajimave hlavne tim, ze se tam v minulem stoleti nastehovala spousta ceskych pristehovalcu. Jinak je to male mestecko, v naproste rovine jako vse nekolik set kilometru kolem. Toz jsem podnikl par pokusu nekoho najit. Nasel jsem dum spolecnosti Union Checoslovaca, bohuzel zrovna plny Necechu, kteri ho meli na vecer pronajaty. Ani v Sokolu jsem nemel stesti. Tak jsem se aspon bavil tim, ze jsem hledal, co je tady ceskoslovenskeho. Nazvy vlastniku obchodu. Paseo de las Republicas Checa y Eslovaca, se sochami Stefanika a Masaryka. Ulice Checoeslovaquia. Busta a obraz Masaryka v mistnim muzeu.

Jako zpestreni byla navsteva mistni zoologicke zahrady. Kousek za mestem, takze ma dost mista a celkem mne prijemne prekvapila. Kdyz lev, tak proc ne deset, kdyz kondor tak proc ne patnact, kdyz... no ale treba hroch tam byl jenom jeden. Zatimco u nas mame hady v terariich, tady je muzou mit venku v bazenku. Asi nejlepsi zoo, kterou jsem v Jizni Americe navstivil (pravda nenavstivil jsem jich moc, byla treti, a zadna z nich nebyla v hlavnim meste, kde je vzdyky vsechno nej...).

Kolik ceskych pristehovalcu a jejich potomku v mestecku zije nevim, pry dost a pry jich dost mluvi cesky. Kolik nevim, asi dost na to, aby se o tom psalo, ale ne dost na to, abych na ne narazil. Takze z oci do oci si s nekym cesky popovidam priste. Dalsi pokus v Paraguayi.

Dalsi zastavkou bylo mesto Corrientes. Nejprve tedy do Resistencie, pak mistnim busikem do Corrientes. To je mesto na druhe strane reky Parana, prekvapilo mne, ze busik jezdil vsude mozne a cesta trvala hodinu. Zatimco ja nastupoval do prazdneho busu, v Corrientes byl celkem narvany. Venku prselo, zamlzena okna a pak i bryle byly vyborne pro mou orientaci, kdyz v tom mne prekvapil ridic, ktery zastavil a pres pul autobusu na mne volal, ze mam vystoupit a kam jit do centra. Ani jsme nebyli na zastavce, prijemne prekvapeni. Ubytoval jsem se v Milou vychvalovanem hostelu. Byl prijemny, pekne jsme si (treba o Milovi:-) popovidali. Den a pul v Corrientes mi proprselo, aspon jsem si odpocinul, popsal, pocetl, nekolik oken bez deste jsem vyuzil k prochazkam, po meste, peknych kostelich a hlavne kolem reky, ty mne tady proste uchvacuji. Most pres reku ma 2800 metru, kolik ma reka?
Rio Parana a most mezi Resistencii a Corrientes

Dalsi smes fotek zde na picasu.

Žádné komentáře:

Okomentovat