Posadas & Jezuitske misie Guarani podruhe

Znovu v Argentine. Tentokrat v Posadas, meste na druhe strane reky nez Encarnacion, kde staci sednout na mistni-mezinarodni bus, jezdici kazdych sedm minut,

Posadas

dvakrat vysednout na hranicich, a je to. V informacnim centru byli uzasni, zavolali mi do hostelu, jestli maji volno, zavalili mne informacemi o cele provincii. Hostel vyborny, s vyhledem na reku, hamaky, mate, klidek, pohoda. Hned se mi tam zalibilo, nakonec jsem tam zustal o par dni dele, nez jsem predpokladal. Jednak jsem mel co delat, jednak jsem se loucil se spanelstinou a psychicky se chystal na Brazilii, jednak par dni proprselo, a to se vyborne relaxuje a spi.

Hlavnim duvodem, proc jet do Posadas, bylo vyzvednout si tam bryle, dale navstivit mistni jezuitske misie, a pak drobnosti, jako muzeum Juan Szykowski. Navsteva muzea mi zabrala dva dny,

V Apostoles

pri prvnim pokusu se nam totiz pokazil autobus, do Apostoles jsme prijeli pozde, z Apostoles to je pak jeste par kilometru po asfaltove a dalsich sest po polni ceste, tak jsem trochu prozkoumal mesto (skoro nebylo co) a zase vyrazil zpet. Pri druhem pokusu o par dni pozdeji uz jsem se tam dostal. Muzeum bylo o Szykowskim, coz se dalo predpokladat, mirne mne zklamalo, ze tak malo o mate a uz vubec nebyla exkurze v tovarne. Je totiz v arealu velke fabriky Amanda, kterou zalozil. Zaverecny film alespon o pestovani a zpracovani mate byl. Prijemne bylo, ze jsem dostal termosku a mate a celou dobu jsme si popijel. Celou dobu ne, protoze jsem asi mel zizen a dosla mi voda...

V okoli Posadas jsou dalsi jezuitske redukce, jako na druhe strane reky v Paraguayi. Rozhodl jsem se napsat o nich neco vice, prece jen jsou na ne tak hrdi, ze i provincie v obou statech se jmenuji Misiones. Jezuite byli (a jsou) clenove radu Tovarystva Jezisova, ktery byl zalozen v roce 1534, jako jedna z reakci katoliku na reformaci. Stal se jednim z nejvyznamnejsich radu, za ukol mel sirit katolickou viru, za coz, jak si pamatuji ze skoly, je treba v Cechach moc radi nemeli. Co se jim ale povedlo nadmiru byly prave redukce v Jizni Americe.

Do Jizni Ameriky prisli v roce 1608, s cilem nabozenskym vest domorodce ke

Santa Ana

katolicke vire a cilem svetskym vest k podrizenosti spanelske korune. Zde jde o oblast domorodcu Guarani, proto jezuitske misie Guarani. Sli na to uplne jinak nez vsichni pred tim (i potom). Zalozili misie-redukce-vesnice-statky ci jak to rict, kde poskytli Indianum sve znalosti, vzdelani, trochu ochrany a sveho boha... cimz splnili svuj cil. Dokazali se naucit domorody jazyk guarani, respektovali jejich zvyky, az na ty, ktere prilis odporovaly jejich krestanskemu vnimani sveta.

Hlavnim nebezpecim pro Indiany byli otrokari (vesmes portugalsti ze Sao Paula), kteri timto zpusobem delali nabor na pracovniky na plantaze cukrove trtiny. A asi jim vubec nevadilo, ze jsou pod "ochranou" jezuitu a stejneho krestanskeho boha, jako maji oni. Proto jezuite sve misie prubezne stehovali na jina mista a nakonec soustredili 30 redukci zhruba na uzemi dnesnich Misiones v Argentine, Paraguayi a Brazilii, na uzemi, ktere slo lepe branit a kde v dobach nejvetsi slavy zilo na 150000 domorodcu. Stehovani nemuselo byt jen tak kousek vedle, treba v pripade redukce Loreto se prestehovali na dnesni misto o nejakych 1800 km. Krom toho je treba rict, ze v kazde redukci byli jezuite vetsinou dva, nekdy i tri... cili dohromady jich tam na tech 150000 indianu bylo... moc proste ne.

Rad to byl tak uspesny a posleze bohaty, ze se prestal libit kralum a panovnikum, az jej na jejich natlak v roce 1773 papez zrusil. Nikdy ale uplne nezanikl, napriklad z Jizni Ameriky byli vyhnani az o tri roky pozdeji, a v roce 1814 byli zase radeji obnoveni. Misto nich sice prisly jine rady, ty ale redukce vedly po svem, coz se Indianum moc nelibilo a vicemene vsechny drive nebo pozdeji zanikly. V dnesni dobe jde prakticky o mensi ci vetsi ruiny, na nekterych mistech neni vubec nic, nekde maji napriklad dodnes pouzivany kostel. Sedm z techto redukci (1 Brazilie, 2 Paraguay, 4 Argentina) je dnes zapsano na seznamu Svetoveho kulturniho dedictvi UNESCO.

Ja navstivil postupne sest z onech triceti (trochu vice nez jsem cekal), tri v Paraguayi

Pohoda na hostelu

(jak uz jsem napsal jinde) a tri v Argentine. (Vlastne o jednu vice, v Apostoles jsem narazil misto, kde byla cedule, ze jsem na miste byvale redukce, ale jinak tam nebylo nic vice.) Vsechny sve tri argentinske jsem uspesne zvladl za jeden den, jsou na jedne hlavni ceste ze slusnym provozem. Nejdrive Santa Ana. Pak Loreto - prekvapive par kilometru od cesty, par zbytku v lese, asi proto i s pruvodcem, zapomnel jsem se zeptat, cim je to vyznamne, ze je to v UNESCU. A na zaver San Ignacio Mini - sokly mne zajezdove busy, mnozstvi stanku, restauraci a turistu, ale nasel jsem si vevnitr schovanou lavicku, hodinu si zdriml, a pak uz byl skoro vecer a skoro bez lidi. Rozhodne vsechno vsude pekne udelane, nachystane, upravene... Musel jsem to ale zhodnotit, ze byt v Posadas na jeden den, tak je lepsi vyrazit na redukce do Paraguaye. Celkem mne pobavil cenik, protoze cena je jina pro uplne cizince (to treba ja), Jihoamericany, obcany zemi MERCOSUR, Argentince, residenty Misiones a rezidenty dane obce. A to nemluvim o detech a duchodcich.

Posledni vecer jsem stravil na nabrezi, kde probihala Estudiantina. To je takovy nejaky studentsky vikend, kdy se deje spousta veci, v patek vecer (zacatek uz v sedm, posledni skoly sly ve 3:20 rano) byl pruvod. Takovy fakt karneval. Mistni mladi z ruznych (strednich) skol, hlavne z Posadas, ale i z cele provincie, si nacvicili bubnovani, vymysleli tanecky, nacvicili tanecky, vymysleli kostymy, usili si kostymy a vyrazili na defile. Proste takovy karneval. Byli jsme tam par hodin, koncilo to buhvi kdy rano a pry se neco deje cely vikend. Kdyz byla velka skola a tancilo tam hodne desitek holek, tam to byl dobry hukot. Ale byli i takovi, kterych tam tancilo deset - ty jsem obdivoval jeste vice, ze do toho jdou. Jinak jsem obdivoval vsechny, ze to vsechno dobrovolne delaji, jen tak pro radost (a slavu:-).

A pak uz opravdu nastal cas jet dal a zamiril jsem do Iguazu.

Vice fotek najdete na picasu.