Coronel Bogado & Jezuitske misie Guarani poprve

Napsal jsem, ze dalsi pokus popovidat si s Cechy bude v Paraguayi, a i proto jsem se octl v mestecku Colonel Bogado. Krajina se zmenila, vsechno bylo krasne zelene, zvlnene, pastviny, obili. Jako doma. Nasel jsem hotel, ubytoval se, prochazka po celkem mrtvem meste, byla prece jen nedele odpoledne, zit se zacina vecer. Vecer taky zacalo prset a prestal jit proud. Zrovna kdyz jsem byl ve sprse, ale zvladl jsem to. Aspon jsem mohl jit v klidu spat.

Pani hotelove jsem se zeptal na Cechy a rano mne poslala do spravneho obchodu. A byla tam pani Maskova, mluvici Cesky, a jeji dcera, rozumejici cesky. Chvili jsme si povidali, aktivne volala pani ucitelce Cesce, ktera ve meste uci cestinu, ale ta zrovna odjizdela na dva dny do Encarnacionu, ucit cestinu tam. Nicmene tam mela dva kamarady z Cech, tak jsem se tam stavil, jestli tu jsou vecer, ze se stavim.

A vyrazil jsem na jezuitskou redukci San Cosme y Damian. Stavil se na hotel pro veci, kdyz jsem schazel po schodech dolu, potkal jsem pani majitelku: "Hola, como esta?", "Todo bien" a vzapeti jsem se zritil ze schodu. Krom nejakych nevyznamnych spalenin jsem lezel v troskach velikeho kvetinace, porad neverim, ze jsem ho rozbil ja, protoze to vzala celkem v klidu... mozna mela vycitky svedomi, ze ma spatne schody. Na terminalu dva chlapici roztlacovali bus (jeden z nich byl ridic), trosku mne zarazilo, kdyz to byl bus, kterym mam jet. Nicmene nastoupila spousta lidi a nikam jsme nejeli. Opravovani, roztlacovani a jeli jsme. Ale ne dlouho. Po nejake dobe jel nastesti okolo jiny bus a ten nas vzal.

V mestecku prselo, ruiny byly nastesti tak dve kvadry. Vsichni prijemni, slecna vzala destnik a vyrazili jsme. V prvni budove neco

San Cosme y Damian

popovidala o tom, ze to bylo vyznamne jezuitske astronomicke centrum, cim bylo vyznamne, co tam meli a delali, a pustila mi film o Mesici. Druha budova bylo planetarium, kde jsem mel dalsi soukromou prednasku o hvezdach a souhvezdich. Tvaril jsem se, ze vsemu rozumim. Treti budovou byl teleskop, kterym jsme se ale mohli podivat tak na mraky. A vlastne nemohli, protoze by musela odsunout strechu, a to by dovnitr dost nateklo. Timto jsme ukoncili navstevu Centro astronomico, uplne noveho, otevreneho asi pred peti mesici. Celkem prijemne prekvapeni.

Pak si mne prevzal mladik a vyrazili jsme pres plazu k samotnym ruinam. Ony to ale moc ruiny nebyly, na rozdil od ostatnich redukci, prestoze to porad pisu. Na tomto miste toho moc postavit nestihli, protoze brzy pote jezuity z Jizni Ameriky vyhnali, jenom provizorni kostel o delce asi 75 metru a zhruba stejne velke zazemi pro jezuity. Vse z poradnych kamenu z osm kilometru vzdaleneho lomu a masivnich tramu. Toto zanedbatelne provizorium staveli pry asi 30 let. Ten spravny kostel stavet zacali, ale jenom zacali. Onen "provizorni" kostel je na rozdil od ostatnich redukci vyznamny tim, ze nikdy neprestal fungovat a pouziva se dodnes. Takze muj pruvodce mohl rict, tady jsem byl krteny, atd.

Musim rict, ze jsem vubec netusil, kam jedu, protoze o teto redukci se nemluvi, ale cele se mi to libilo. V 13:50 jsme skoncili, autobus mi odjel ve 13:30 a dalsi jel v 16:00. Na prochazku se mi v lijaku nechtelo, ale mohl jsem si udelat v "kancelari" pohodli. Pak sefa (znaleho mistnich pomeru) napadlo zvednout (svuj soukromy) telefon a zavolat nekam, aby mi oznamil, ze bus jeste nejel, protoze prsi, ale ze vyjizdi. Tak jsem se presunul na spravny roh ulice a bus byl za chvili tam. Ten, kterym jsem uz jednou jel a nedojel. Tentokrat to ale vyslo.

V Coronel Bogadu jsem se zastavil pozdravit do obchodu a byl tam i pan Masek. Tak jsem byl pozvan dale a povidali jsme si a povidali. Televizni divaci v Cechach, zvlaste priznivci Novy, zvlaste priznivci Vymeny manzelek urcite jasaji, protoze ano, toto jsou oni Maskovi, kteri se v jednom dilu vyzkouseli nove premlade partnery (premlade proto, ze Maskovic deti jsou starsi). Ja jsem samozrejme utrpel trochu faux pax, protoze jsem nic takoveho ani netusil. Pani Maskova pak vecer asi hodinu a pul hledala dvd, abych se mohl podivat, ale nenasla. Prijemne jsem si popovidal, byl pozvan na veceri a nakonec se domluvil, ze dalsi den pojedu s panem Maskem na "exkurzi" na pole a po okoli. Bylo skoro deset, tak jsem se sel jeste omluvit za onemi dvemi Cechy, se kterymi jsem se bavil rano, nakonec jsem si i tam prijemne popovidal a po pulnoci byl na hotelu, abych se sbalil a nachystal na rano... A dostal jsem od nich lahvicku Radegastu!

V 7:20 jsem byl u Masku a vyrazili jsme. Nejdrive s delniky na pole, kde kolem zavlazovaciho kanalu sazeli stromky. To jsme si vetsinou vykladali v aute a symbolicky jim pomohli. Normalne pan Masek pracuje s nimi, ale mel navstevu:-) Po obede jsme vyrazili na exkurzi. Exkurze to vlastne byla cely den, treba jsem okusil dva tri pro mne nezname citrusove plody. Na ryzove pole, na susicku ryze, na jine obrovske susicky a mlyny, do bohate ukrajinske vesnice Fram, do mestecka Carmen, kdysi v te oblasti zili Cesi opravdu vsude mozne a bylo jich vice nez dost. Po destich predchozi den jsme mohli byt radi, ze mame terenni auto, co mne prekvapilo bylo, ze tady i tyhle polni cesty jsou pravouhla sit, tady ale jedna "kvadra" meri dva kilometry. Zajimavy vylet!

Dalsi den jsem se presunul do hodinu vzdaleneho Encarnacionu. Zajimava byla navsteva zmrzlinarny, kde jsem byl nejdriv pekne zmaten, protoze byla samoobsluzna, chvili trvalo nez jsem pochopil, jak to funguje. Pak jsem si ale pochutnal na vlastnorucne naservirovane vyborne zmrzline.

Den nasledujici me cekal vylet na jezuitske misie Trinidad a Jesus. Nejdrive

Trinidad

Santísima Trinidad del Paraná, zriceniny, velike, pekne, skoro bez lidi. Pak Jesús de Tavarangüe (zavezl mne tam dobrovolne nejaky Nemec autem, i kdyz uz tam byl), mensi, pekne jinak, bez lidi. Vecer jsem si na rozloucenou s Paraguayi otevrel darovany Radegast, dobry byl, krasa! Zjistil jsem, ze ta lahvicka nebyla tretinka jak jsem si myslel, ale normalni pullitr... nejak na tyhle male velikosti nejsem zvykly!

Tim jsem ukoncil svuj dvoutydenni pobyt v Paraguayi. Od Paraguaye jsem vubec nic necekal a mozna i proto mne tak prijemne prekvapila. Taky jsem asi mel stesti na lidi, a tak jsem s touto zapomenutou zemi byl naprosto spokojen.

Vice fotek z Paraguaye najdete na picasu (to uz ale vite a jsou to porad ty same fotky).