Asuncion byl zalozen pod vznostnym nazvem La Muy Noble y Leal Ciudad de Nuestra Señora Santa María de la Asunción, coz je neco jako "Velmi vznesene a verne mesto nanebevzeti nasi panny Marie" nebo tak nejak. Spanele si v te dobe v techto vypravnych nazvech libovali.
Jmenuje se tak oficialne dodnes, ale ani mistni to nevedi. Zalozeno bylo 15. srpna 1537 a jako jedno z nejstarsich mest v Jizni Americe je oznacovano jako "matka mest". Mistni tvrdi, ze to bylo prvni hlavni mesto Ameriky. Mistni jsou ale hrdi Paraguayci a tvrdi spoustu veci, o kteych se mi darilo (diky internetu) s uspechem polemizovat. Pamatek v nem zase tak moc neni. Ale vypada to, ze stale vice jich je opravenych a tim zajimavych a peknych. A kdyz clovek chce, vzdycky si neco najde, to uz zname. Na sve prochazce mestem jsem se seznamil s pani s ditetem, ktera mi na jednom miste rikala, ze dal uz nemam chodit a at si dam pozor na fotak. Je pravda, ze ja uz dale jit nechtel, sel jsem tam jenom proto, ze jsem tam videl pani s ditetem... A ze kluk chtel k rece,
ale ze tady u reky si postavili "chudaci" mistni favelu, takze se neda. Jsou tam spokojeni, jak by taky ne, reka, centrum, co jim chybi. Stejne tak na jednom z mistnich namesti vesele tabori a zije nekolik desitek indianskych domorodcu s rodinami. Pry nejspis protestuji, ale jsou tam uz dlouho a nikdo nevi proti cemu. Proste se jim tam zalibilo. Pani mela vyborny napad, ze "tam z toho baraku bude dobry rozhled", vylezli jsme na barak slouzici jako parkoviste, a opravdu jsme meli krasny vyhled na centrum. Myslim, ze je nas na svete jenom par, kteri jsme si ten vyhled uzili, i Asuncionane byli z fotek prekvapeni. U prezidentskeho palace (El Palacio de los Lopez) jsme pak objevili, ze se da nove jit za nej az k rece. Proste to tam vyklidili, zkultivovali (stat to melo uplne presne 101061163234 guaranis, cili 101 miliard 61 milionu 163 tisic 234, jak bylo napsano na velike ceduli) a mistni (asi ne ti vystehovani) jsou nadseni. Z nasi skupinky zvlaste klucina, protoze, jak uz jsem napsal, chtel k rece. Tak jsem mel prohlidku centra i s mistni pruvodkyni, byl jsem pozvan na pivo, prijemne jsme si popovidali. Jeden den jsem vyrazil do Aregua, nedaleke vyletni vesnice na brehu jezera. Neco pres hodinu
cesty mistnim busikem, stare dlazdene ulice, kostel, plaz u reky. O vikendech tam asi bude plneji a v lete narvano. Ted klidek, ospalo, pohoda. Cestou zpet jsem v busiku uz nemohl vydrzet a zdriml jsem si, jenomze v neznamem meste je to dost blbe, kdyz jsem se probral, vubec jsem netusil, kde jsem, jestli jsem uz prejel nebo ne... dopadlo to dobre, byl jsem skoro na miste, kde jsem mel vystoupit.Z Asuncionu jsem odjizdel necekane spokojen. Seznamil jsem se tam s prijemnymi a milymi lidmi. Jeden kluk toho vedel asi nejvice o Ceske republice za celou dobu, co jsem v Jizni Americe, znal necekane hodne Cechu, trochu smutne jenom bylo, ze jsem mu rekl jmeno a vzdycky "To je taky Cech?" Jeden vecer jsme meli i s kytarou a se zpevy, chteli po mne, abych taky zpival, nakonec jsem aspon "recitoval" kus Marycky Magdonove. Krom toho jsem jim to pak musel prelozit, mrtvi na zacatku jim stacili. Me recitacni schopnosti jsou za normalnich okolnosti samozrejme vynikajici, ale mel jsem problem s krkem, takze jsem ani nemohl poradne mluvit. Nedivte se, kdybyste pri navsteve Asuncionu narazili na nekoho, kdo vam jako Cechovi bude rikat "strc prst skrz krk", je to moje prace. Kdyby Vam rikal "krr krr", tak to je zkracena verze toho sameho, ktera jde mistnim mnohem lip!
Vice fotek z Paraguaye najdete na picasu.
Žádné komentáře:
Okomentovat