Las Lajas & Kolumbie na zaver

Z Popayanu jsme se presunuli do Ipiales, ktery uz lezi na ekvadorske hranici. Po prijezdu jsme se deset minut rozkoukavali, aby pak Mila zjistil, ze nema penezenku s penezi, kartami, doklady... Nastesti jsme tentokrat meli listek od autobusu, coz vubec neni bezne, takze jsme znali spolecnost i cislo busu, ktery uz mezitim nekam odjel. Diky mobilnim telefonum se vse v poradku naslo a dorazilo taxikem. Nastesti to tentokrat dopadlo dobre...

Cekala nas posledni kolumbijska zajimavost a to kostel Las Lajas asi sedm kilometru od Ipiales. Jde prinejmensim o kolumbijske poutni misto, vsude kolem po skalach jsou tisice dekovnych i nedekovnych plaketek, desticek, napisu. Kostel to je nadherny, postaveny na moste nad souteskou, respektive v polovine soutesky. Vypada odevsad skvele - shora, zepredu, z boku, zdola i zevnitr. Vevnitr je oltar a za nim skalni stena... Stravili jsme tam asi dve hodiny, pekne misto se svou atmosferou, schoval jsem pak i fotak, protoze uz se mi nechtelo porad uvazovat, jak to mam vyfotit a odkud to bude lepsi a radeji jsem se dival...

Dalsi den rano jsme se pak s Kolumbii rozloucili a bezproblemove presli do Ekvadoru. Kolumbii jsme byli asi oba dva prijemne prekvapeni. Prekvapeni je mozna slabe slovo, ale lepsi mne v tuto chvili nenapada (abych to zase neprehnal:-) Jeji povest je mnohem mnohem horsi nez skutecnost... Pokud nemate jet kam na vylet, mohu jen doporucit!