Salvador

V Salvadoru jsem skoro nebyl. Stravil jsem tam pouhe ctyri noci na dvou mistech…

Prvni zastavkou bylo mestecko La Palma kousek od honduraskych hranic. Duvodem pro tuto zastavku byl kopecek Cerro El Pital, 2730 vysoky. Je to totiz nejvyssi bod Salvadoru. Autobusem jsem vyjel celkem vysoko, zbyvalo mi par kilometru na vrchol. Pripadal jsem si jako v Beskydech, cesta houpajici se po hrebeni, vyhlidky do udoli, obcas nejake domecky, jehlicnate stromy… Na zaver jsem si musel zaplatit dva dolary vstupu na soukromy pozemek, to je tak kdyz nekdo ukradne ten spravny pozemek. Na samotnem vrcholu byl veliky stozar, domecek, dva obrovsti psi, vse obehnano bytelnym plotem (hlavne ti psi, nastesti). Jeste jsem se zasel podivat na mistni vyhlidkou skalu, vstup na ni byl po spadlem kmeni nad asi dvacetimetrovou prurvou. A mohl jsem jit zpet, rozhodl jsem se nejet busem, ale sejit to pesky. Jenomze jsem natrefil spatny hrebinek, takze jsem sesel do jine vesnice. Ale byla to pekna cesta prudce dolu, mezi policky, domecky…

Salvador jako v Beskydech (az na tu kukurici)

Druha zastavka, v mestecku Juayúa, byla relaxacni. Musel jsem tam peti busy, prvni byl problem, protoze tam zadne nejezdily, musel jsem jet jakousi dodavkou. Dva dny pred tim tam totiz zabili ridice autobusu, ostatni tam jednoduse odmitli jezdit. V techto zemich proste zivot velkou cenu, nejdrive te zabijou a teprve pak se divaji, jestli neco nemas…

Juayúa

Posledni vecer na hostelu jsem rikal, kam chci jet dalsi den, a majitel mi rika, tam nemuzes, tam je zavrena cesta, dneska bylo zemetresenicko a jsou tam sesuvy pudy. Nic moc velkeho, v Guatemale to zabilo myslim jednoho cloveka. V hostelu nas bylo pet, tri jsme nevedeli o nicem a dva to citili „tady se prece vsechno hybalo!“ Ja necitil nic. Asi jsem zrovna lezel v dobre zavesene hamace.

Par dalsich fotek najdete na picasu.