jestli ano nebo ne, seresi pouze na hostelu, kdyz uz je clovek na miste, je to vsechno jinak. Fiesta, pout, slava, stanky, prodava se vsaechno mozne, opekaji se prasata, kurata, morcata a kde co, dechovky hraji, vsude plno lidi, jako u nas davy neplaticich na zdech a stromech okolo... A nekde dole v arene se prohani byk a kolem nej poskakuji clovicci, nad kterymi zase nevyhral.Po skonceni jsme sli pochvalit dechovku, Mila je na to odbornik a je prinejmensim spokojen s jejich
vykonem - ono taky osm trubek, dve kridlovky, dva saxofony, dva trombony, dva nevimco, ctyri lidi u bubnu a cinelu je poradna kapela. Domlouvam Milovi zapujceni trubky, Mila sklidi uspech, dostavame pivo a vecer pokracuje. Zpatky do Huarazu se dostavame az nad strechu preplnenym mikrem ve stoje, bohuzel strecha je zhruba ve vysi meho krku, cesta rozbita...
Žádné komentáře:
Okomentovat