Mel jsem. Na stejny vylet cekali tri lidi, finsky par Anni a Johanny a Nemec Florian. Jeste den jsme pockali, jestli se nenajde dalsi dobrovolnik a sli jsme do toho.
Rano v sest nas vyzvedl dzip a cekala nas trihodinova cesta po ceste-neceste do vesnicky Carmelita. Tam jsme vylozili sebe, jidlo, vodu a ruzne dalsi veci, vetsinu toho nalozili muly a my s nasim mistnim pruvodcem Edmundem vyrazili. Jak se pruvodce jmenuje vlastne nevim, nejak tak podobne, my mu rikali Edmundo. Nekde za nami vyrazil mular s mulami, nekde nas predbehli, vubec nevime kde, protoze jsme trochu klickovali. Nejvetsi pesina byla pro nas kvuli vody a blatu nepruchodna. Deset metru pote, co jsme odbocili z louky, na ktere lezela vesnice, jsem vedel, ze jsme udelali dobre, ze jsme si pujcili gumaky. Tolik blata a vody, proslapavani, zapadani, brodeni jsem uz dlouho nemel. A aby to nebylo malo, k tomuto mnozstvi blata a vody bylo vsude kolem odpovidajici mnozstvi komaru. To bylo fakt dobre… nerad se placam repelenty, radeji i tady jsem sel v kosili s dlouhym rukavem a dokud jsem sel, tak to bylo prijatelne. Ale zastavit se byla chyba… kdyz jsem se zastavil na foceni, a pak se placl, strikala krev. Opravdu, doslova, musel jsem si utrit bryle. Cili jsem pote moc nefotil. Spali jsme na Tintalu, mayskych zriceninach, vecer jsem si vylezl na zapad slunce na 50-ti metrovou pyramidku, pekne si to tam postavili.
Druhy den uz bylo bahna a vody mene, komaru… nevim, jestli taky mene, tak to stejne takovy rozdil nebyl. Pry tam maji malarii i horecku dengue, ale velice zridka. Celkem jsem mistni obdivoval, jak tam chodi v kratkem rukavu a bez ponozek, po tech komarech se jen tak obecne ohaneji. Nasi dva finsti pratele meli prvni den cim dal vetsi horecky, druhy den rano se rozhodli jit zpatky. Teda ne jit, ale jet, na jedne nasi mule jela slecna, druhou pro mladika si museli pronajmout. Mular sel s nimi, my zbyli tri a dve muly jsme pokracovali dale spolecne. Celkem nas zadrzel potucek, se kterym jsme nepocitali, meril asi tri metry na sirku, ale v tu chvili tak dva na hloubku. My ho presli po jakesi klade-mostku, ale taky jsme po ni museli prenest naklad z mul. Ty zatracene tezke pytle prenesl nas pruvodce, ja bych s nimi mel problem jit i po zemi, ne po tom mostku. A muly to pak musely preplavat.
Treti den jsme meli cely na El Mirador. To byl nas cil, kvuli tomu jsme tam sli. Stare mayske mesto, jedno z nejvetsich, dnes ztracene v opustenych sirokych dalekych (pra)lesich. Mist s mayskymi pyramidami, pamatkami, ruinami je tam spousta, kazdou noc jsme u nejake spali, cil byly ale ty nejvetsi. U kazdych techto pamatek jsou dneska hlidaci, kteri to hlidaji hlavne proti vykradacum. Nevim jak se jim to dari, protoze to zase nejak intenzivne nehlidali, proste tam nekde v kempiku byli a vice se starali asi o ten kemp nez o ruiny… ale to jim samozrejme krivdim, co a jak by tam totiz hlidali. Hlidaci tam byli ruzneho druhu, na pamatky, na prirodu, na nevim co. Uchvacovali mne zvlaste jedni z nich, kteri tam jsou 30 dnu, pak maji 12 dni volno, pak jsou nekde jinde, a pak zase 30 dnu. Kolotoc smen, o kterem se nam ani nezda.
Ale zpatky k El Miradoru. Bylo to jedno z nejvetsich mayskych mest, to co nam dneska zbylo, jsou — zbytky. Ale zbytky nekdy mohutne. Strucne receno se da rici, ze clovek jde po rovnem lese a najednou je pred nim kopecek. Muze to byt mala mulda, pak to byl asi obycejny barak a muze to byt padesatimetrovy kopec. A to uz byla pyramida, pro Maye vetsinou slouzici jako chram. Na El Miradoru se nachazi velkych pyramid nekolik, spis hodne, a mimo jine La Danta, coz je nejvyssi mayska pyramida a vlastne nejvyssi pyramida Amerik. Uvadi se vyska 72 metru, ale nebylo to tak jednoduche, jak jsem si predstavoval. Jako zaklad slouzi prvni stupen, takovy „podstavec“ 320 × 600 metru, na nem postavili dalsi obrovsky stupen a na nem nekolik dalsich pyramid, mimo jine onu nejvyssi. Takze zadne stihle vysoke pyramidy, jako na Tikalu.
Kazdy ze ctyr veceru jsem si vysel na nekterou pyramidu na zapad slunce. Prvni a posledni noc na Henequen (nejakych 50 metru) na Tintalu, mezitim dvakrat na El Tigre (55 metru) na El Miradoru. Je to vsude podobne, pyramida jako takova je kopec v lese, zarostly skoro az nahoru stromy. Vrchol je ale vysekany, takze clovek ma krasnou vyhlidku. Krasnou vyhlidku na nekonecny les kolem, obcas prerusovany zelenym kopeckem — nekterou dalsi pyramidkou. Klid, pohoda, relax. Do klidu se pocitaji cvrkajici cvrcci, hulakajici opice, vrcici kolibrici, vriskajici pavi a kdo vi co vsechno. Ale proste krasa! (Samozrejme je dobre si nezapomenout vhodne obleceni a repelent, i kdyz kvuli vetriku nahore to neni tak strasne :-)
Dvoudenni navrat zpatky probehl bez problemu. Po ctyrtydennich destich stacily ctyri dny bez deste a vsechno bylo znatelne vyschlejsi. Zatimco cestou tam jsme nejhlubsi brodeni meli nekde pod pas, ted to bylo jen nad kolena. Cesta se mi libila. Uz dlouho jsem se tak pekne, dlouze, po lese, bez lidi neprosel. S pocasim jsme meli stesti. Uz pri navratu nam rikali, ze pry se blizi nejaka tropicka boure.
Jo, a nasi finsti pratele — oba dva! — meli horecku dengue.
Více fotek na picasu.
Žádné komentáře:
Okomentovat