Ale prece jen par slov. Za necelou hodinu to tady opustime a vyrazime dale. Byly to vyborne ctyri tydny, ja tady byl spokojeny a dovedu si predstavit zustat tady i nekolik mesicu. Ale to az priste. Sice jsem dodreny od hlavy az po kotniky, ale to uz k tomu patri. Nejvice to samozrejme odnesly ruce, jednu chvili jsem si ani nemohl poradne zavazat tkanicky... Ale vsechno je k necemu dobre a dokonce tady po nas neco zustalo. Kus skoly a vyborna povest :-)
A protoze jsme unaveni, jedeme si koupit osla, abychom se nemuseli tahat s batohy a hura na jih! Snad to vyjde.
A nyni tech par fotek.
 | V tomhle domecku zijeme, my s Milou sice na matraci na pude, ale kdyz slysime stiznosti na nektere postele, tak je nam tam na zemi velice dobre. |
 | Tohle vidime z terasy a naseho balkonku, po zapadu slunce. Zhruba jednou za deset dni, jinak je Chimborazo stale v mracich... |
 | A takhle to muze vypadat pohled z terasy v noci. |
 | Toto je Roberto, duse nasi skoly. Uci, planuje, organizuje, nosi cihly, seka majzlikem, resi vsechno mozne, dela vsechno mozne. 77 let! (V pozadi Mila pri sve oblibene vecerni cinnosti.) |
 | Vecery na baraku jsou ruzne. Filmove, studijni, hudebni, hodovni, spaci, hraci, tanecni, rozluckove... |
 | I my jsme se dostali do stadia, kdy tady peceme bublaniny a babovky. S uspechem samozrejme. |
 | Na navsteve, kdy jsme se sli podivat na nase zname, kteri si takhle jednou za tyden na dvorku zatanci. Nevim, jestli to delaji jenom tak pro radost nebo trenuji, vekovy rozptyl tam byl dost velky. Bylo to skvele. V pozadi pani domu kropici prasny dvorek... |
 | A pak nastoupil James (vpravo) ala Michael Jackson a vsichni se ucili jeho tanecky. Uspech zarucen. |
 | Tohle je mistni Andres, jak je videt, hvezda koncertu tisicileti. |
 | Pozor, i ja jsem zahral svou jedinou pisen, kterou umim. Trubka pro Milu bohuzel neni, aby jim tady vsem ukazal. |
 | Ja v mistnim svatecnim klobouku (i kdyz v takovem tady snad nikdo nechodi) a mistnim poncu (250 dolaru za kus teto zvlastni rucne delane deky!) s Franciskou a Margaritou. |
 | Pardon, i kdyz prvni fotka byla hezci. Jinak pro nektere, Franciska uz je vdana a jeji dcera Margarita zadana (Mila je lepsi). |
 | Jeden vecer jsem se dostal na pohrebni fiestu. Tri dny a tri noci se tryzni, schazeji se sousedi a pratele, mrtvy je vystaven v rakvi... no a tady vedle v mistnosti se asi chysta zaverecna popohrebni hostina. |
 | Vsude se tady tezce zavlazuje. System cerpani vody a betonovych kanalku vsude mne prekvapil. A pak jsem i pochopil, proc nemaji rovne radky... kopiruji teren. |
 | Vedle skoly mame i exkluzivni detske hriste. |
 | A jeste snimek z betonovani. Angel a ja. |
 | Prace nici nejen nas. Zakladni mistni obuv jsou gumaky, ktere bohuzel nemame. Vlevo boty s goretexem, vpravo me boty s betontexem. Trosku tezsi, ale zarucene nepromokave. |
 | Takovouhle krasnou zed jsme postavili za jeden den. A nejvice casu stejne stalo nanosit ty sutry. Maestros de muro Chavier de Francia, Rufino de Salasaka, Mila de Lhenice. |
 | Tohle je Tungurahua, skoro ctyri hodiny jsme cekali, nez vylezla z mraku (teda my jsme sedeli na lavicce, kochali se pohledy dolu a okolo, pili pivo, kecali, a pak necekane vylezl i tento krtinec). Tak se nam libila, ze jsme na ni dalsi vikend vyrazili. |
 | Vystup k refugiu byl pouze asi osm kilometru, jenze dva kilometry do kopce, a to nam dalo zabrat. V teto rozpadajici se chate (refugiu) jsme pohodlne prespali. Dalsi den jsme sli 2400 metru prudce dolu a po dvou dnech jsem nemohl poradne chodit... |
 | A takove pocasi jsme meli dalsi den. Dest, mrholeni, vitr, mlha, zima. Optimalni podminky pro vystup, dest sopku zchladi, protoze jinak... pred tremi lety vypadala takto:-). Ale pote co jsme vystoupali 400 metru jsme to zabalili. Stejne jsem nemohl. A mozna to bylo dobre, vsichni nas strasili nejakymi plyny a podobne a navic a mozna i proto je to zakazane. |
Krasne jste se zvecnili; je videt, ze vam to obema i prospelo :-). Jen tak dal! J.
OdpovědětVymazat