O Buenos Aires se dá říct spousta věcí. Třeba že tady skoro nic není. Nebo že tady je spousta věcí a že to má svou atmosféru. Záleží na úhlu pohledu, rozhodně jsem viděl hezčí města a rozhodně tady mám pořád, co dělat. Nenajdou se tady sice historické památky ala Praha, na počátku minulého století byla Argentina jedním z nejbohatších států světa, podle toho to v centru vypadá.
- Boca: kdysi dělnická čtvrť, a dnes asi taky, i když kousek od centra. Zatímco večer je lepší této čtvrti se vyhnout, ve dne je na Caminitu narváno turisty - Caminito je ulička či dvě s pěkně barevnými baráky, restauacemi, tanečníky tanga...
- San Telmo: kousek vedle, přes týden tam prodávají po ulicích hlavně hipísáci, ti se ovšem na víkend musí přesunout jinam, protože místo zaujmou - asi - bohatší a zajímavější prodejci. Obzvláště stánky, kde prodávají věci jako zrezavělé otvíráky musí prosperovat skvěle. Nicméně atmosféra je příjemná...
- Puerto Madero: kdysi přístav, dnes jsou staré doky luxusně přestavěné, kolem spousta promenád, otevírací mosty a stále se stavějí nové skleněné mrakodrapy. Pro nás zajímavější byla kousek vedle Costanera Sur, kde se na nábřeží močálu z nějakého důvodu koncentrují stánky se smaženými klobáskami, masem... takže kdo zná Mílu, ví, že jsme tam museli...
- Recoleta: je nejznámější svým hřbitovem. Argentinský Vyšehrad, městečko ve městě, hrobky jako baráčky...
- Obelisco: na Avenida 9 de Julio (Třídě Devátého července). Tady se prý scházejí místní, když Argentina něco vyhraje, asi takové pražské Staroměstské náměstí. Jenomže vzhledem k umístění na křižovatce v centru města musí v tu chvíli zkolabovat doprava. Zajímavá mi přijde samotná třída. Prý má až 110 metrů na šířku, vede na ní asi osm pruhů oběmi směry, navíc je rozdělená třemi zelenými pásy. Díky tomu a díky semaforům se dá celkem bez problémů přejít. Vyrobili ji tak, že prostě vybourali mezi dvěmi ulicemi kilometrový blok baráků. (V centru města - ale už jsem psal, že prostě byli bohatí:-)
- Rio de la Plata: na břehu této řeky město Buenos Aires leží. Musel jsem si najít na internetu, jak to vlastně je, protože se to vymyká mému chápání pojmu řeka. Co si mám myslet, když se postavím na kraj oné řeky, příboj hučí, vlny se vlní - a hlavně nevidím na druhý břeh. Má na šířku od 48 do 220 kilometrů a jedná se o jeden z typů, jak se řeka vlévá do moře (estuárie). Prostě se před koncem nálevkovitě rozšíří (tady extrémně hodně) a vlastně je to tak něco napůl mezi řekou a mořem, má vlastnosti obou a proto to taky ne všichni za řeku považují. (Mimochodem, ten rozšířený "konec" měří asi 290 kilometrů.)
Pro tuto chvíli vše...
 |
| foky zde |
Žádné komentáře:
Okomentovat