
Po dvanacti dnech od prijezdu jsme Taganze definitivne zamavali a presunuli se do ctyri hodiny jizdy vzdalene Cartageny. To je taky mesto, kam kazdy jezdi... A je proc. Prekvapive pekne velike historicke centrum, u more, krasne stare domy, visute balkony, spousta kostelu, uzke ulicky, obehnane hradbami, kousek vedle skvela pevnost i s katakombami (kde ovsem dole

bylo i po kolena vody, vetsina navstevniku, pokud tam vubec sesla, se tam zastavila, a nevim proc se dala vylekat, kdyz najednou z te tmy a vody nekdo prichazel:-) Proste stare spanelske kolonialni mesto jak ma byt. Pocasi nam prekvapive pralo, bylo pod mrakem a dalo se tak prezit.

Vlastne jeste jeden dulezity zazitek:-) Mila se na to stale chystal a tesil a konecne se nam to povedlo: dat si "spravny" mistni obed ve spravne mistni vyvarovne. Vyvarovna znamenala placek pod stromem, ohniste s velikym hrncem, par stolku. Zaklad jidla byl obrovska miska polivky, k tomu talir ryze s fazolemi. Polivka byla spravny husty vyvar, ve kterem plavaly

kusy zeleniny (brambory, maniok, nevim co), kosti s kousky masa, kusy vnitrnosti. I Mila, ktery si pochutnava na vnitrnostech a z kosti vzdycky vyji chrupavky, morek, proste vsechno, co tam najde a ma je vylestene, to tentokrat vynechal... Ale vyvar to byl vyborny! A vsichni na nas hledeli a smali se, co tam vlastne delame :-)
V Cartagene jsme stravili den a pul, a pak se rozhodli - jet zpatky do "definitivne opustene" Tagangy. Ne ze by se nam tak libilo, ale utrpeli jsme tragickou ztratu: prisli jsme o jednu z nejhure nahraditelnych veci - slovnik. Po zjistovani, jak by se dal dopravit z Cech (blbe a draze), jsme si overili, ze zustal v dive centru v Taganze a nakonec se rozhodli vratit pro nej. Trochu jsme zmenili plany trasy a vratili jsme se oba, pokracovat budeme jinudy (stejne jsme se prave v Cartagene docetli, ze autor pisici Kolumbii pro Lonely Planet to psal ze San Franciska, a jeste si hraje na hrdinu a pise o tom knizku). Z autobusoveho nadrazi jsem pro nej jel ja a napadlo mne jet mototaxi - taxikem na motorce (i kdyz pry ilegalnim zpusobem dopravy). Jednak jsem usetril spoustu penez, a jednak to byl docela zajimavy zazitek, v mistnim provozu, motorky se tady casto ridi docela jinymi pravidly nez auta :-)
A ted sedime na internetu a cekame na nocni prejezd konecne snad zase do hor...
Ahoj,
OdpovědětVymazattoz hezky si to uzivate, preju hezke zazitky a pohodovou cestu dal... V.
Ahoj Davide, sleduji vaši dobrodužnou cestu a asi nejsem první co píše že to obdivuje!!!
OdpovědětVymazatAž narazíš na vinohrady tak dej vědět, ty jsem tam zatím nezahlédl. Držím palce a zrdavím oba i ty co případně potkáváte a stojí zato. A zřejmě jich je jak to sleduju dost. Nevím jak to velké množství zážitků zvládneš,. Nechceš se vrátit a za 1/2 roku znovu pokračovat ať se ti to nepomíchá. Přeji hlavné zdraví!!!!!!!!!!!!
Měj se
Petr Miklica