z dnesniho pohledu skoro v centru, v te dobe to ale byla jina vesnice). Stal se prvnim brazilskym hlavnim mestem, prvnim biskupstvim, nejvetsim pristavem, hlavnim obchodnim artiklem byl tehdy cukr a otroci. Diky tomu vsemu ve meste postavili spoustu kostelu a palacu. Salvador byl rozdelen na horni a dolni mesto, hranici byl az 80-ti metrovy utes, dole byl pristav a obchodni centrum, nahore (v casti zvane Pelourinho) kostely, palace, domy, a tak dale. Dnes je mesto zapsano na seznamu pamatek svetoveho kulturniho dedictvi UNESCO a pry je to druhe nejnavstevovanejsi mesto Brazilie. Cemuz verim, protoze jednak je to historicke mesto, jednak je tam spousta plazi (coz je pro vetsinu Brazilcu zakladni predpoklad dovolene), jednak se tam stale neco slavi. Jde o mesto s nejvetsim podilem cernosskeho obyvatelstva, resp. obyvatelstva s cernoskymi predky v Brazilii a diky tomu centrem afro-brazilske kultury. Hlavne diky tomu se tam asi porad neco slavi…V Salvadoru jsem se byl dvakrat, mezitim jsem stravil dva tydny v Chapada Diamanina, o tom jsem psal tady. Poprve jsem dorazil 28. prosince. Byl to jeden z nejstupidnejsich moznych terminu, druhy by asi byl karneval. Nejak mi nedoslo, ze lide netravi svatky slusne doma v rodinnem kruhu (doslo mi, ze asi nejedou na hory lyzovat) a vsechno mozne ubytovani bylo plne. Teda vsechno, co jsem dokazal najit na internetu a bylo v me cenove kategorii. Nebo rozumne nad ni. Vedel jsem to uz dopredu, takze kdyz jsem vecer po 26-ti hodinach v autobusu do Salvadoru prijel, predpokladal jsem, ze budu nocnim busem pokracovat dale do Lençois v Chapada Diamantina. Tam to bylo s volnym ubytovanim podobne, ale doufal jsem, ze tam budu mit vetsi sanci. Anebo ze se proste seberu a vyrazim do hor. Mel jsem ale stesti a na dve noci, do tricateho jsem ziskal ubytovani v Salvadoru. Diky tomu jsem hned navstivil nocni Pelourinho plne lidi, sambu na schodech, capoeiru na namesti a tak dale.
Po Chapada Diamantina jsem se do Salvadoru vratil a vice nez mesta jsem si uzil vselijakeho reseni problemu. Nejak se to vsechno nakupilo. Na poste jsem ocekaval dve zasilky, jednak z Cech, kterou jsem si vyzvedl, jednak z Ria, ktera tam ovsem nebyla. Takze zjistovat proc a jestli mi ji poslali a kde je. Uz jsem ji dohledal, ale nemam ji doted. Spoustu casu jsem stravil telefonovanim a hledanim servisu, jestli se neco da delat s mym utopenym fotakem. Pry da, po vyzkouseni mi vysvetlili, ktera cast je znicena a ze s nim muzu tak kamerovat, na to se ta soucastka nepouziva. A protoze tam pry muze byt jeste neco vice, rovnou rekli, ze je jistejsi koupit si novy fotak. Dalsi problem, v Chapada jsem nemel vsechny sve veci, polovinu jsem si nechal v Salvadoru. A ted jsem se nemohl dovolat na kluka, u ktereho jsem je mel. Nakonec jsem zjistil, ze ztratil mobil, dalsi den brzo rano odjizdi na par dni pryc a doma bude v devet vecer. Se svou znalosti portugalstiny jsem ovsem vubec netusil, jestli bude doma do deviti nebo od deviti, ja to nejak nestihal, a pak jsem tam letel pres cele mesto. Stejne nebyl doma. Ale nastesti tam byl jeho bracha, tak jsem veci uspesne ziskal. A takovych pitomosti se mi nasbiralo vice… Ono se to totiz znasobuje, kdyz to resite v jazyku, kteremu jaksi nerozumite :-(
Ale jinak dobre. I tentokrat jsem se poprochazel po centru, i tentokrat jsme byli n a
jazzu, pekne na nabrezi u more. Bydlel jsem kousek od more, po prijezdu jsme sli na plaz, v tak spinave vode uz jsem dlouho nebyl. Jeden den jsem vyjel busem nekam kousek dale po pobrezi, a pak si udelal parhodinovou prochazku po plazich. Byla zrovna nedele a plaze byly preplnene lidmi. Bylo to tak strasne, az to bylo zajimave. Strasne jeste bylo to pecici slunko…Salvador je mesto zajimave, ale uprimne receno pri vzpomince na nej mam v hlave spis to, ze furt musim resit nejake problemy…
Nejake fotky zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat